EXKURZE DO VIDA SCIENCE BRNO

Ve třech termínech  v březnu a dubnu: 6.3., 27.3., 20. 4. jsme s žáky 5. až 9.ročníku vyrazili do Brna do VIDA science centra. Zde si děti volně v expozici plné fyzikálních, přírodovědných a technických pokusů vyzkoušely znalosti získané ze školních lavic. Nejvíce se jim líbilo, jak funguje ponorka, kdo vytváří vlny na vodě a tsunami, princip zdymadla, Bermudského trojúhelníku, proč může létat horkovzdušný balón. Hrály nohama na klavír, předpovídaly televizní počasí, na vlastní kůži zažily zemětřesení a mnoho dalších zajímavých pokusů. Další součástí každé návštěvy tohoto centra byl výukový proram. 5. a 6. roč. si hodinu opakovaly znalosti o lidských smyslech, sedmáci se účastnili programu Vynálezci, který byl zaměřený na prohlubování znalostí Newtonových zákonů, osmý ročník pracoval na tématu Nebezpečná planeta, kde byly soustředěny informace o  záplavách a zemětřesení na Zemi, deváťáci putovali Od zvuku k hudbě. Poslední částí těchto exkurze byla chemická show Teplo a chlad nebo Ohnivá show. Tolik vyčerpávajících informací bychom nikde jinde k daným tématům nemohli najít!

    (Mgr. Jana Straškrábová) 

                                                                            


Exkurze v jeskyních Moravského krasu

17. 4. 2015 se žáci 7. a 8. ročníku vydali za přírodovědným poznáváním Moravského krasu. Pro každý ročník byl připravený jiný program. Starší osmáci putovali Josefským údolím. Navštívili při tom i Františkovu huť a připomněli si, jak se taví železná ruda. Mladší sedmáci poznávali nejenom faunu a flóru v okolí Říčky, ale i způsob života lidí a lovu zvěře v době kamenné v programu Údolí kostí. Při těchto turistických vycházkách přišla řada i na prohlídku vápencových jeskyní, kterých je v této lokalitě asi 1500. My jsme prošli a někteří  doslova i prolezli jeskyně Pekárnu, Netopýrku a Býčí skála. (Mgr. Jana Straškrábová)


Moravský kras

Exkurze na Masarykovu univerzitu

Další úspěšnou akcí z Projektu na podporu technického a přírodovědného vzdělávání žáků na SŠ v JM kraji, kde jsme partnerskou školou Gymnáziu Břeclav, byla exkurze na Masarykovu univerzitu v Brně, a to přímo do nejmodernější budovy, která se jmenuje Campus. Akce se v pátek 9. 1. 2015 účastnili žáci 9. ročníku, kteří byli nejdříve provedeni po krásných a technicky zajímavých budovách Fakulty chemie a biologie MU. Nahlédli jsme do chemických laboratoří, knihovny, zvířetníku a nakonec jsme hodinu obdivovali experimenty v chemické posluchárně. Byl nám předveden bengálský oheň, oheň bez sirek, zelený plamen a pokusy s kapalným vodíkem. Vše bylo velmi poutavě předvedeno a moc nás tato forma výuky chemie bavila. Druhou částí naší exkurze byla návštěva Planetária v Brně, kde pro nás byl připraven program Zpátky na Měsíc. V 1. části jsme si prohlédli hvězdnou oblohu se souhvězdími, v 2. části jsme se pomocí filmové projekce stali astronauty, kteří vylétli až za hranice naší Galaxie. V závěrečné části jsme byli seznámeni s úvahami o osídlení Měsíce.  Jsme velmi rádi, že jsme se opět mohli do projektu zapojit a rozšířit si naše technické znalosti.                                        (Mgr. Jana Straškrábová)


Exkurze na Masarykovu univerzitu

Exkurze do Národního technického muzea v Praze

V rámci projektu Na podporu přírodovědného a technického vzdělávání, v němž jsme partnerskou školou Gymnázia Břeclav, se naši osmáci v pátek 12. 12. 2014 podívali do Národního technického muzea v Praze. Odjezd byl naplánován na 6,00 ráno, což některým způsobilo menší problémy, nakonec se asi s 15 minutovým zpožděním vyrazilo. Cesta do Prahy proběhla v klidu, a tak jsme před desátou hodinou mohli vstoupit do expozice dopravy, v níž jsme strávili
asi 1,5 hodiny. Výstavní prostor má podobu velké haly, po jejímž obvodu jsou čtyři patra balkónů a v přízemí jsou vystaveny velké exponáty, které by se
na balkóny opravdu nevešly. Na balkónech jsme se postupně seznámili se všemi druhy dopravních prostředků od kostitřasu až po vesmírné družice. Po prohlídce každého patra dostali žáci kontrolní otázky. Ty byly zaměřeny především na české úspěchy na poli dopravního strojírenství. Díky tomu jsme poznali zajímavou historii našich motocyklových, automobilových a leteckých podniků. Prohlédli jsme si parní lokomotivu a salonní jídelní vůz, které používal císař Rakousko-Uherska pro své cestování císařstvím. Obdivovali jsme také automobily, v nichž se vozili páni prezidenti Masaryk, Havel i Klaus. Dále jsme viděli, jak velký je rozdíl mezi letadlem Jana Kašpara, se kterým vykonal jako první v monarchii dálkový let z Pardubic do Prahy (119 km) a tím položil základy letectví u nás, a moderním L 39 Albatros, které je ve výzbroji naší současné armády. Poté následovala zasloužená svačina. Po svačině jsme šli vyřešit dohady, zda je nebo není v Praze rudný a uhelný důl. Jak jsme zjistili, oba dva tam jsou. Pan průvodce nám vysvětlil, že doly, tady jejich makety, se vybudovaly v 50. letech minulého století. Prohlídka byla zajímavá i dnes. Nakonec jsme si mohli odnést kousek PRAVÉHO černého uhlí. Poslední část už byla pro žáky volnější - od třetího patra do přízemí bylo umístěno asi 7 dalších expozic - architektura, televizní studio, čas, fotografování, chemie, Interkamera a domácí spotřebiče. Ty jsme si jen prošli, a kdo chtěl, tak se zastavil, něco si vyzkoušel, něco přečetl a pokračoval dál. Nakonec jsme v muzeu strávili přibližně 4,5 hodiny a vůbec jsme se nenudili. Excelentní tečkou za exkurzí pak byla návštěva podniku rychlého občerstvení nejmenované americké společnosti, bez níž by to ani nešlo. Kolem půl sedmé jsme brali za kliku domovních dveří a mohli se podělit o zážitky s rodiči a sourozenci.                      (Stanislav Straškrába)


Exkurze do Národního technického muzea v Praze

Moravský kras

Dne 10. 6. jsme nešli do školy, ale směřovali jsme směrem Brno, lépe řečeno do Moravského krasu. Autobus nám jel poměrně brzy, alespoň mně to tak připadalo, vyjížděli jsme asi v 7:35 a dorazili asi kolem 9:00. Naší první zastávkou byla stará Františkova železná huť. Cestou jsme svezli naše průvodce (Petra a Jirku) bádání mohlo začít. Jako první úkol nám rozdali fotografie, z těch jsme museli poznat co na nich je. Já, Sára, Lucka a Simča jsme dostali obrázek skály s podivnými černými čárami, vydedukovali jsme, že se nejspíše jedná o erozi či jeskynní malby. Druhý úkol už byl značně složitější, dostali jsme kyselinu chlorovodíkovou a pár kamenů. Naším úkolem bylo pokapat jednotlivé kameny a pozorovat jejich chování. Všechny začaly šumět, ale každý jinak a to byla podstata úkolu, "proč některé kameny šuměly více a některé méně ". Bylo to způsobeno množstvím vápníku. Po splnění druhého úkolu jsme si šli prohlédnout komín železné hutě. Poté následovala přestávka na oběd (konečně). Po snězení našich svačin jsme si sbalili věci a vydali se k nedalekému potůčku, tam byla vyhlášena soutěž, kterou vyhrál Bohumil Němec. Po ochlazení ve vodě jsme kráčeli k první jeskyni. Následovalo přioblečení a nasazení čelovek. Jeskyně byla sice krátká, ale dosti zajímavá.  Náš další cíl byla Býčí skála, kde náš čekal (podle Petra) nejtěžší úsek cesty. Zanedlouho jsme dorazili k další jeskyni. Tady byla pro mě asi nejzajímavější část výletu, oblékli jsme si
náhradní věci a šli prozkoumávat jeskyni, každý, kdo jí prošel, byl nadšený, i já si myslím, že to bylo úžasné. Po překonání skalního tunelu jsme si chvíli odpočinuli u dalšího potůčku. Ušli jsme pár metrů a už tam stál náš autobus. Jenomže jsme nenastoupili, nýbrž jsme šli na prohlídku chrámu v Křtinách. To byla naše poslední ukázka Moravského krasu. Už jen stačilo nasednout a odjet domů.                 (Marek Domkovič, žák 8. roč.)


Moravský kras

Laboratorní práce na Gymnázium Břeclav

       V pátek 13.6 jsme se vydali na Gymnázium do Břeclavi, kde jsme se zúčastnili laboratorního cvičení z přírodopisu, chemie a fyziky. Tato práce nám měla rozšířit naše obzory a měla nám pomoci lépe pochopit některé vztahy mezi těmito předměty.  První hodinu jsme absolvovali cvičení z přírodopisu. Zde jsme zkoumali vlastnosti půdy, kdy jsme z různých typů půd tvořili kuličku či váleček a pozorovali její kompaktnost. Z cvičení vyplynulo, že nejlépe drží pohromadě půdy jílovité a nejvíce se rozsýpají půdy písčité. V dalším úkolu jsme zkoumali propustnost půdy a pomocí pokusů zjišťovali jednotlivé druhy půd. Dále jsme se zaměřili na určování PH půdy pomocí PH metru.  V hodině fyziky jsme si zopakovali učivo o aniontech a kationtech a měřili vodivost různých kapalin. Nejlépe vodivá byla minerálka Vincentka a nejhůř vodivý byl líh. Dále jsme měřili napětí "lidského elektrického článku" voltmetrem. Největší napětí dávala dvojice kovů zinek - hliník, naproti tomu nejmenší napětí podávala dvojice zinek - zinek. Při dalším pokusu jsme sestavovali galvanický článek z jablka nebo citronu a měřili jeho napětí. Největší napětí bylo při kombinaci mědi a zinku a nejmenší napětí vykazovala dvojice železo - olovo. Dalším příkladem zkoumání bylo sestavení baterie z galvanických článků z brambory a měření jejího napětí. Při posledním úkolu jsme vyráběli Beketovu bramboru. Zjistili jsme, že největší napětí vyvinula dvojice hliník - měď, a tímto napětím jsme nechali rozsvítit žárovku.  Poslední hodinu jsme věnovali chemii, kde jsme se zaměřili na dělení barviva listů pomocí chromatografie. Tato metoda pracuje na principu oddělování složek ze směsi.  V závěru hodiny jsme na kruhový filtrační papír nanášeli různé druhy barevných fixů, postříkali lihem a po vypařování
lihu pozorovali změnu barev našeho pokusu. Totéž jsme dělali s křídou.  Myslím si, že toto laboratorní cvičení bylo velmi zajímavé a rozhodně splnilo svůj smysl, přičemž nám ukázalo krásy těchto předmětů z trochu odlišného úhlu.
                        (Isabel hajda, 8. roč.)                                                                    
                                           


Projekt Gymnázia Břeclav

Také naši deváťáci se konečně dočkali a v pátek 28. 3. 2014 vyrazili na laboratorní práce do Gymnázia Břeclav. Žáci byli rozděleni do tří skupin a mohli se rozejít do laboratoří. První skupinu čekala práce v chemické laboratoři. Měli připravit mýdlo a jeho ověřit vlastnosti. Mýdlo připravovali redukcí tuků nebo olejů  hydroxidy tzv. zmýdelněním. Do Erlenmayerovy baňky si žáci odměřili 23 ml rostlinného oleje. K tomu přidali 20 ml ethanolu a 25 ml roztoku NaOH. Baňka s reakční směsí byla umístěna do vodní lázně a byla asi 15 min za stálého míchání zahřívána k varu. Chlapci a děvčata pozorovali vznik plastovité hmoty, kterou rychle ochladili a přidali k této směsi 10 ml nasyceného roztoku NaCl a důkladně promíchali. Tento postup se nazývá vysolování. Nakonec si žáci zjistili pomocí indikátorového papírku  ph roztoku mýdla (ph bylo 11). Vzhled připraveného mýdla byla žlutá hrudkovitá směs.Po dvou hodinách perné práce byl čas na biologickou laboratoř.
Tato práce byla zaměřena na opakování dýchací soustavy, žáci si navzájem pozorovali a počítali počet dechů za 1 minutu, měřili rychlost výdechu a vitální kapacitu plic. Pozorovaný zhluboka dýchal 2-3 min, potom se maximálně nadechl a maximálně vydechl do spirometru. S malými přestávkami toto provedl 3x
a nejvyšší naměřenou hodnotu použil jako skutečnou hodnotu k výpočtu, kterou vynásobíme 100 a tento součin nakonec vydělíme hmotností těla vynásobené
50. Vitální kapacita plic nás informuje, kolik % náležité hodnoty člověk vykazuje. Závěrečnou třešničkou na dortu byla laboratorní dvouhodinovka z fyziky zaměřená na zvukové jevy. Po důležitém zopakování základních znalostí o zvuku a jeho šíření byly vytvořeny dvojice žáků. Ty postupně zjišťovaly pomocí odměrného válce, metru a ladičky vlnovou délku zvukové vlny a s její pomocí pak vypočítaly rychlost zvuku. V další části si žáci vyrobili kelímkový telefon a telefonování s ním si vyzkoušeli v praxi. Sami objevili, jak se s tímto telefonem dá telefonovat za roh i jak vytvořit telefonní uzel a pomocí něj zpřístupnit komunikaci pro čtyři telefonisty najednou. Všechny tři laboratoře byly pěkně připraveny a deváťáky určitě práce bavila. Všichni se určitě těší na konec května, kdy mají naplánované další "laboratorní" dopoledne na gymnáziu.                                                      Jana Straškrábová

               

Projekt Gymnázia Břeclav

Chemická show

Naši školu dnes navštívil
alchymista Gorvin ze dvora Rudolfa II. a předvedl žákům 8. a 9. ročníku chemickou show. Nejdříve děvčata v první řadě přivítal pěkně voňavou a teplou kávou,
kterou připravil z dračí krve. Následovalo vysávání lidské krve upíří vodou. Dle slov alchymisty: vysávání krve poněkud štípe, ale neporušuje pokožku. Byla
nám ukázána i zkouška magických schopností, kdy pomocí lidské vůle se odbarvuje voda. Hmota se podřizuje vůli ducha! Velice efektní byl pokus s Gandalfovým
světýlkem, které osvítilo naši jeskyni 200 sáhů velikou jako nic. Gorvin nám také dokázal, že voda teče do kopce. Všichni jsme ovšem čekali na výrobu zlata,
kterou alchymista předvedl přesně podle receptur z doby RudofaII. Rozmělněný prášek z vlčího kovu přisypal do žíravého louhu, potom měděný plíšek zalil ve zkoumavce (to není překlep, ale dobový výraz pro zkumavku) roztokem z prášku z vlčího kovu. Zahřátím se transmutací měď měnila nejdříve na stříbro a potom teprve na zlato. Vrcholem dnešní shov byl bengálský oheň. Hlavní surovinou pro tento pokus je střelný prach, který se dříve dovážel do Evropy z Indie a Číny. Byl tak drahý, že jeden výstřel z kanónu měl hodnotu stáda krav. Dozvěděli jsme se také, že střelný prach se skládá ze tří složek: z ledku, dřevěného uhlí a síry. Všechny složky dobře rozdrtíme a pomocí Gandalfova světýlka a domácího doutnáku zapálíme. Protože pokus byl opravdu nebezpečný, zavedl Gorvin celou třídu na školní dvůr a tam ohňostroj zapálil! Následoval hlasitý potlesk a slova obdivu a díků za zajímavou exkurzi nejen do chemie ale i do historie. Budeme se těšit na další zajímavé akce. Tu dnešní nám z Projektu na podporu technického a přírodovědného vzdělávání předvedli zástupci Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Děkujeme.            V Lednici 12. 3. 2014                 Mgr. J.Straškrábová


Chemická show

Projekt ve spolupráci s Gymnáziem Břeclav, od 1. 10. 2013 do 30. 6. 2015


 ZŠ Lednice se zapojila do projektu Gymnázia Břeclav na podporu přírodovědného a technického vzdělávání na SŠ. V rámci výuky se budou žáci 7., 8 a 9. ročníku účastnit laboratorních cvičení z chemie, fyziky a biologie v laboratořích Gymnázia Břeclav. V laboratorních pracích budou využívat moderní měřící techniku. Laboratorní práce by měly být pro žáky zajímavé a poutavé a měly by navazovat na probírané učivo ZŠ.
 Naši žáci se v rámci projektu také budou mít možnost zúčastnit exkurzí do planetária a Technického muzea v Brně a terénních geologických výprav v Rychtě na Krásenku.
 Další nabídkou tohoto projektu pro naše žáky jsou odpolední volnočasové aktivity - kroužky fyziky, chemie a biologie. Tyto kroužky probíhají také v laboratořích gymnázia s využitím moderní měřící techniky, kterou zvládnou obsluhovat i žáci. Budou provádět zajímavá fyzikální měření (magnetismus, radioaktivita potravin), atraktivní chemické pokusy, v biologii se budou zabývat chovem zvířátek, rybiček a budou provádět pokusy s rostlinami.
 Nedílnou součástí projektu budou také vzájemné stáže pedagogů gymnázia a základní školy.

Akce z Projektu na podporu technického a přírodovědného vzdělávání na středních školách v Jihomoravském kraji, projekt ve spolupráci s Gymnáziem Břeclav  

 Ve středu 11. 12. se naši žáci osmého a devátých ročníků zúčastnili demonstračních chemických pokusů, které jim zábavnou formou předváděli a vysvětlovali studenti Chemické fakulty VUT v Brně. Nabídka chemických reakcí byla velmi pestrá. Viděli jsme chemikovu fontánku, kdy baňka nasávala kapalinu díky ochlazování a kondenzaci plynu, velmi efektivní bylo hoření hořčíku - tzv. fotografický blesk, katalýza byla předvedena prostřednictvím hoření cukru a Faraónovými hady, bubliny v akváriu nám přiblížily Kippův přístroj a jeho funkce, viděli jsme výrobu kyslíku a oxidu uhličitého a redukci manganistanu.

   Hoši i děvčata z této netradičně pojaté hodiny chemie byli velmi nadšení a uznale tleskali každému povedenému pokusu. A když zvonění ohlašovalo konec hodiny, ozývalo se netradičně z lavic: Ještě ne.

 

Akce z Projektu na podporu technického a přírodovědného vzdělávání na středních školách v Jihomoravském kraji, projekt ve spolupráci s Gymnáziem Břeclav

Dnes 7. 3. 2014 poprvé vyrazili žáci 8. ročníku na laboratorní práce do Gymnázia Břeclav. Všichni plni očekávání a také trochu obav jsme vstoupili do budovy této střední školy. Byli jsme přivítáni učiteli jednotlivých laboratorních cvičení. Pan učitel Krejčí si odvedl skupinu žáků, kterou čekala fyzikální laboratorní práce. Za dvě hodiny si zopakovali skupenské změny, jednotlivá skupenství vody, odpovídali na otázky, při jaké teplotě taje led, co musíme udělat, aby led roztál, co je měrné skupenské teplo tání. Potom už následovala samotná práce, kdy chlapci a děvčata ve dvojicích zjišťovali měrné skupenské teplo tání ledu. Celá práce byla ukončena bonusovým úkolem: táním obarveného ledu v obyčejné a slané vodě. V hodinách laboratorních prací z chemie u paní učitelky Petrů žáci zkoumali, co
dokáže kuchyňská sůl. Do kádinky kladli střídavě vrstvy ledu a soli v hmotnostním poměru 3:1, promíchali a sledovali pokles teploty v kádince. Druhým úkolem bylo vyrobit nehořící nit. Za horka připravili nasycený roztok NaCl, do tohoto roztoku ponořili nit a kancelářskou sponku, které po 3-5 min vytáhli a dali na stojan usušit. Potom to opatrně zapálili. Nit shořela, ale NaCl držela pohromadě tak, že udržela i kancelářskou sponku. Posledním chemickým úkolem bylo stanovení teploty varu směsi vody s kuchyňskou solí. Největší úspěch měly biologické laboratoře, kde žáci pracovali s moderními mikroskopy a pozorovali buňky z pokožky cibule, chloroplasty v buňkách mechu,  rostlinné chloupky na listech kopřivy. Závěr poutavé a zajímavé laboratoře paní učitelky Havlíkové patřil pozorování průduchů na listech pelargónie. Budoucí biologové potřeli spodní stranu listu pelargónie bezbarvým lakem, nechali zaschnout a nakonec vrstvu sloupli. Tu pak přenesli do kapky vody na podložním sklíčku a vytvořený preparát mikroskopovali. Každé pozorování si pečlivě zakreslovali do pracovních listů. Všichni naši
žáci velmi pečlivě vypracovávali zadané úkoly, dávali bedlivý pozor, aby věděli, co mají v laboratořích dělat a přitom se naučili ještě něco nového. Ono pracovat a učit se v laboratořích 6 hodin, v novém, neznámém prostředí a pod vedením středoškolských učitelů nebylo nic jednoduchého. Osmáci byli zvídaví, odpovídali na kladené otázky a myslím, že naši školu vzorně reprezentovali. Pevně věřím, že řada z nich se na této střední škole neztratí ani v budoucnu jako studenti.

                                                                                       (Mgr. Jana Straškrábová)


Fotogalerie: Projekt na podporu technického a přírodovědného vzdělávání